Pitný režim a zdraví

Doplňování tekutin neboli pitný režim, je způsob, jak pokrýt jejich každodenní ztráty. Vždy je nutné udržet rovnováhu mezi příjmem a výdejem tekutin. Napít bychom se měli ještě dříve než pocítíme žízeň. Pokud chceme zjistit, zda přijímáme dostatek tekutin, stačí, podíváme-li se, jaké je množství a zbarvení moči. Pokud má moč tmavou barvu, je to známka nedostatečného zásobení tekutinami. Pozor ale na některé doplňky výživy, zejména vitaminové preparáty zbarvují moč tmavě.

V běžné situaci bychom měli vypít denně 2–3 litry tekutin. Samozřejmě, pokud se pohybujeme v horku, těžce pracujeme nebo sportujeme, musí být tekutin k dispozici více. Záleží i na skladbě jídelníčku: pokud je základem zelenina, ovoce a mléčné výrobky, může být příjem tekutin formou nápojů o něco nižší. Příjem tekutin by měl být plynulý v průběhu dne a základem by měla být voda. Domněnka, že v zaměstnání stačí vypít několik šálků kávy a potom vše dohnat večer, je mylná a nebezpečná.

Nedostatek tekutin je nebezpečný pro každého. Způsobuje dehydrataci organismu, což vnímají ze všeho nejdříve mozkové buňky. Proto dochází k bolestem hlavy až poruchám psychiky. Akutní nedostatek tekutin se projevuje žízní (při ztrátě dvou procent tělesné hmotnosti), větší ztráty vody vedou k poklesu fyzické i psychické výkonnosti, pocitu slabosti, nevolnosti až křečím.

Chronický (dlouhodobý) nedostatek tekutin má za následek stálou únavnost, pokles výkonnosti (často u sportovců) a samozřejmě větší pravděpodobnost vzniku ledvinových kamenů. Průběh redukčního režimu je při nedostatku tekutin subjektivně hůře vnímán, zhoršuje se zácpa (která bývá průvodním jevem při hubnutí), zbytečně rychle stárne pokožka.

Na druhou stranu není vhodné příjem tekutin zvyšovat násilím tak, jak to doporučují některé „detoxikační“ diety. Jestliže v běžné situaci a středních teplotách okolí vypijeme nad 5 litrů vody, může to mít za následek změny v hladinách minerálních látek v krvi s negativním dopadem na tkáně.